Psáno pro Hejnický zpravodaj 1/2020.
V první řadě bychom chtěli poděkovat za tuto možnost vyjádření našeho pohledu na plánovanou zástavbu mokřadu v Hejnicích. Určitě to nebereme jako kauzu, ani nechceme, aby to tak bylo vnímáno, proto se pokusím sepsat, co nás vedlo k tomu ozvat se proti záměru města.
Mnozí z vás, především majitelé zahrad a studní, již pravděpodobně zaznamenali úbytek spodních vod, jakožto následek suchých let a mírných zim. To je úkaz, na nějž zde v místě, které bylo ještě před čtyřiceti lety označováno, jako „nočník Evropy“, nejsme zvyklí. Někdo si třeba ani neumí představit, jak tato situace za pár dalších let zdejší krajinu změní.
Myslíme si, že nyní nastává čas, abychom se začali intenzivně tímto problémem zabývat i my tady v Hejnicích. Vzhledem ke zvýšeným teplotám zde zřejmě hrozí kůrovcová kalamita, které již podléhají smrky na Šumavě i Vysočině, a i u nás je riziko, že velké množství smrkového porostu Jizerských hor neodolá. Těžba těchto stromů navždy změní zdejší ráz krajiny, už nyní dle odborníků nebude možné tyto stromy dále vysazovat, protože zde nemají v budoucnu šanci přežít. I toto s sebou nese výrazná změna klimatu a s ní spojené výkyvy počasí. Velká sucha, která střídají přívalové deště, mohou pro zdejší obyvatele znamenat problém, který si už mnozí z vás ostatně vyzkoušeli na vlastní kůži při povodních. Můžeme buď naříkat a bědovat nad počasím, nebo se tomuto problému postavit čelem.
Co to znamená? Žijeme v údolí, do kterého při velkých srážkách stéká z hor velké množství vody. Prakticky se nemá kde zadržet, protože zde nejsou téměř žádná místa, která by mohla vodu pohltit. Máme zde pole, která jsou „jen“ sečená, popřípadě spásána hospodářskými zvířaty, většinou skotem. Nebyla orána již spoustu let, tudíž mají jen velmi malou schopnost vodu pohltit nebo vsáknout. Dále máme plno bývalých polí, která jsou nově zastavěna domy. Názorná ukázka je podél silnice na Ferdinandov - dříve pole oraná a úrodná, dnes z velké části zastavěná. Toto všechno dohromady má bohužel spolu s klimatickými změnami za následek buď totální vysychání, nebo ničivé záplavy.
Šance jak se bránit je v celku jednoduchá. Na polích budovat remízky, které stékající vodu pohltí, nebo podporovat místa, která již existují a takto přirozeně fungují. Jsou schopná vodu pohltit a zadržet, v podstatě takové rezervoáry pro období sucha, kdy z nich čerpá jak okolní flóra, tak i fauna. Pozitivní přínos mají tato místa i pro lidi, protože v době veder ochlazují okolí a pomáhají v krajině udržet příjemnější klima.
Proto jsme se rozhodli za jedno takové ohrožené místo bojovat. Zastavěním se navždy zničí funkce onoho mokřadu, o svůj domov přijde spousta zvláště chráněných obojživelníků, plazů i ptáků, kteří tam pravidelně vyvádějí mladé.
Každý mokřad se svým biotopem funguje, jako houba a zároveň čistička spodních vod, ani umělé mokřady nemají takovou funkci, jako ten, který si příroda vytvoří sama, přímo zde pracovala zhruba čtyřicet let.
Pokládáme si tedy otázky. Je opravdu nutné ničit taková místa? Musí příroda stále ustupovat potřebám člověka? Zasytí 13 domů poptávku po bydlení?
Pomocí petice, kterou jsme sepsali, a díky vašim podpisům nás přijali zastupitelé města na veřejné schůzi, kde vyslechli náš návrh, jak s místem naložit tak, aby dále fungovalo proti výkyvům počasí. Chceme zde vytvořit místo, které bude sloužit všem, jako místo odpočinku a relaxace v přírodě. Věříme, že to uvítají všichni, ne jen ti co už kolem bydlí, může z toho být i turistický cíl, jako příklad máme mokřady, které vytvořili v Jablonném v Podještědí. Oslovili jsme dvě organizace, které nám slíbily vytvořit jednoduché vizualizace, které chceme představit veřejnosti v kině 16. 4. 2020 v 17 hodin.
Největší motivací však zůstává myslet na budoucnost, aby se zde stále hezky žilo v souladu s přírodou. Věřím, že by mohlo být kolem tohoto tématu hodně otázek, a tak ráda touto cestou zvu ty, kteří mají zájem dozvědět se více, na veřejnou přednášku s názvem „Jak nevyschnout“ Přednášejícím je Josef Šedlbauer, profesor TUV v Liberci a liberecký zastupitel. Místem konání bude aula Hejnického Kláštera.
Gabriela Hankeová