Význam hejnického mokřadu pro udržování základních podmínek pro život lidí

Význam hejnického mokřadu pro udržování základních podmínek pro život lidí

Mokřady společně s lužními lesy patří mezi nejvýkonnější přirozené ekosystémy, které každoročně vyprodukují v klimatických podmínkách ČR až 3400 Kč na 1 m2 v podobě základních čtyř podpůrných a regulačních ekosystémových služeb (tzv. darů přírody) ve formě ochlazování prostředí při slunečním svitu, oteplování za chladu, udržování vody v ekosystému, produkce kyslíku a udržování prostředí pro biodiverzitu (Seják a Elznicová 2018; Seják et al. 2018).

V přepočtu na 1 ha mokřad každoročně tvoří bezplatné služby ve výši cca 34 milionů Kč, takže jde-li o dvouhektarový mokřad, představují jeho každoroční služby cca 68 milionů Kč/rok. Když bychom jako standardní ekonomové vypočetli kapitálovou hodnotu takového přírodního bohatství o výměře 2 ha, představuje při 5 % diskontní míře kapitálovou hodnotu cca 1,4 miliardy Kč.

Tato čísla, která se možná mnohým zdají neuvěřitelně vysoká, jsou ale reálně založena na skutečných příjmech či pulsech sluneční energie (v ČR ročně na 1 m2 přichází 1000-1200 kWh) a na její velmi efektivní přeměně prostřednictvím bohaté přirozené vegetace (sukcesní proces směřuje k maximu listové plochy klimaxové vegetace a tím i nejvyšší míře přeměny sluneční energie na latentní teplo a přes něj na zmíněné podpůrné a regulační služby). Zatímco příroda ve svém samoorganizovaném sukcesním vývoji směřuje k maximalizaci pro člověka životně důležitých ekosystémových služeb, lidé přirozenou přírodu omezují a likvidují za účelem nejčastěji osobního, soukromého ekonomického prospěchu.

K obrácení dlouhodobého trendu poklesu přirozené vegetace na její obnovu a zvětšování (jak to požaduje aktuálně platný unijní 7. Akční program pro životní prostředí a jeho 1. cíl v podobě ochrany a obnovy přírodního bohatství EU) proto vyžaduje co nejširší veřejnou kontrolu všech ekonomických projektů, zejména těch, které působí největší ekologické škody. A tyto škody již nestačí hodnotit jen výskytem či absencí ohrožených druhů, ale v prvé řadě také tím, jaké škody vznikají antropogenizací relativně přirozené krajiny na životodárných funkcích přirozené krajiny. A tu tento hejnický mokřad velmi příkladně a názorně představuje. Tím spíš, že jde o mokřad v intravilánu obce (Pokorný et al. 2018).

V Praze 15. 6. 2020

Doc. Ing. Josef Seják, CSc.

Fakulta životního prostředí, UJEP v Ústí nad Labem

SEJÁK J., ELZNICOVÁ J. Dostatek kvalitní pitné vody zajišťují přirozené lesy, ne vodní nádrže, Vodní hospodářství č. 5, 2018, s. 34-38.

sejak_VH.pdf

SEJÁK J., POKORNÝ J., SEELEY K. Achieving Sustainable Valuations of Biotopes and Ecosystem Services Sustainability 2018, 10(11), 4251. (IF 2018=2,592), https://doi.org/10.3390/su10114251.

sustainability-10-04251-v3.pdf

POKORNÝ J., HESSLEROVÁ P., JIRKA V., HURYNA H., SEJÁK J., Význam zeleně pro klima města a možnosti využití termálních dat v městském prostředí, Urbanismus a územní rozvoj, ročník XX, č. 1/2018, s. 1-12.